News

Poslední výstřel (A-Club, Slavičín, 26.12.2011)

Fotky toho umí dost, protože zvěčnit okamžik, protékající mezi prsty není zrovna málo. Umí vám něco připomenout, uchovat, ale pokud jste tu situaci nezažili, tak pokud není lovec snímků eso v oboru, tak úplně vás tam nevemou.
Až si tedy budete proklikávat následující obrázky alá Sayko, možná vám to tak nepřijde. Řeknete si „hm“ nebo „docela dobrý“, „další koncik a celkem plnej“. Jaká jízda to ale na Štěpána v A-Clubu ve Slavičíně byla, to se nedozvíte. Napětí a touhu pařit, co elektrizovala ve vzduchu od samýho začátku asi neucejtíte. Stejně jako na vás jen těžko dejchne odhodlání prokalit peníze, co nechala pod stromečkem v obálce babička. V nozdrách vás nepolechtá pižmo když alfasamice v červeném na samý úvod ovládne parket a rozjede svůj námluvní tanec. Nebude vás pálit ruka, když vás Mrak cestou ne pódium prosí o prosplesknutí na kuráž. Neucejtíte odér backstage, když Boogiemu „vlezl do panáku brouk“. Nebudete popadat dech, když se budete snažit držet krok se skákajícím Katem, co propotil za jeden konc dvě trika. Neprožijete tu euforku posledního koncertu roku s kapelou, co objela všechno, co se dalo i nedalo a na samej závěr narvala klub a zvlášť v některých případech nasadila i vlastní nástroje… Uvidíte jen solidně plnej koncik se solidní atmoškou, pár zombies, propocený trika, troje kozy v první brázdě… A když i to stojí za to, jaký to asi muselo bejt na místě? Pangalaktický.
Slavičíne, poklona. Tohle bylo vážně veliký, díky moc. Díky Kossákovi za pozvání i zkušenej servis na úrovni, za supr zvuk, za fotky a hlavně: ještě jednou díky za ten famózní support. Rok 2011 byl pro Prago Union Livě Band fakt jedna velká jízda, líp ale tahle jízda snad ani skončit nemohla.