News

Atmo rytmo a Prago s Vecem v klube (Bratislava, KC Dunaj, 15.2.2013)

Jestli „někomu“ stačí málo, jsem dobrovolným členem týhle „nějaký“ party. Je pátek 15. Února ráno. 7:30 abych byl přesný. Zvoní mi budík. Zvuk, co s ocelovou pravidelností vyvolává skřípění zubů. Ocelovou příchuť vlastní krve v puse. Bušení krve ve spáncích. Pěnění krve ve vlastních žilách jako bych do sebe vyklopil 7 kusů borůvkovýho Bullskiho, řečenýho Modrý plamen. Myšlenky na samomord. A jiné, veskrze pozitivní asociace. Tak tenhle zvuk tohohle budíku jako by byl dneska nějakej jinej. A ne, díky za optání, ale změnou vyzváněcí melodie to vážně nebylo. První… Konečně je tady první koncert Pragofky v novém roce. Londýn nevyšel, ale tentokrát už nás nezastaví nic. Snad.
Pozoruju na sobě cestovní horečku, jako bych upaloval s kufrem na odjezd autobusu na tábor, když nasedám do natůrovaného Žihadla a nabírám kapitána Radima. Stejně jako na tábor jsem nezapomněl přibalit dobrou náladu. Stejně jako na táboře mi záhy mrzne na rtu, když se množí sms výmluvenky, ale co už. Čeká nás Blava, město zaslíbené. Parádní KC Dunaj. Společný koncik s Vecem. Týden dopředu vyprodáno. Na první dobrou hnedle laťka jak pro Bábu s velkým B.
Jestli jsme vyjeli včas? No, jsme Prago Union. Stačí to jako odpověď? :)
V kompletní sestavě a nejlepší formě konečně vyrážíme. Zabráni do družného hovoru jako by to byla slezina po letech. Držíme i zasedací pořádek, stejně jako polovolnou uzdu svých vášní. Od kladívek přes plusy a mínusy až po důchodce za životní jistoty se ale držíme jak za beatem.
Olepujem Žihadlo dálniční známkou, zjišťujem, že otevřený okno + sněhová koule + nový Marovo CD C2C není úplně nejlepší kombinace a přichází první, jen lehce nedůvěřivá telefonní kontrolka. „Kuxo, jsme na hranicích, máme zpoždění jen cca 15 minut oproti plánu.“ Wau, to je výkon skoro do kroniky. A frčíme na autobusovou zastávku Mlynské Nivy, kde natáčíme další epizodu seriálu Hudba Mesta. Žihadlo sice zničí poklop na kanálu před hlavním vchodem, ale jinak vše probíhá v klidu a ze zvláštní akce s nejistým výsledkem je nakonec velmi příjemný zážitek bez ohledu na zmrzlý prsty.
Je po čtvrtý, balíme cajky a střemhlav se vrháme směr KC Dunaj. Nákladní výtah. Nerudný závozník, co by potřeboval náš flek. Terasa. Flash backy na to, co už jsme tady zažili. Flash forwardy představ, co tady ještě zažijem dneska večer, když už je týden vyprodáno. Třeba se zase otevře interdimenzionální brána. Kdo ví?
Není čas řešit. Kato vyráží nad kávou poladit společný kousek s Benem. Vec se jako správný rapper také obává, že by snad seděl na zvukovce 5 minut zbytečně a tak to kroutí Champion Sound s Tomášem Sochůrkem sám. Díky zatoulané esemes doráží Branči ve chvíli, kdy se mělo pouštět a Škrupo těsně za dlouhánem z hlavního pelotonu.
Skvělou náladu, ale takový mouchy nerozhodí a už vůbec neodnesou. Připozdívá se, klub se plní. Braňo jde na to. Rozjezd je pomalejší, ale když najede jako druhá pecka „Všetko bude OK“, je vyřešeno. Jak symbolické. Lidi řvou. Je jasný, jak se těšili, až uslyší Stereo Farbo Slepo naživo. Vec a Škrupo je nové kombo, které nemá samčí pižmo divočáka Zveriny, umí ale zahrát i na úplně jiné strunky. Není to ale jen tklivá a sugestivní tryzna pro pseudointelektuály. Vůbec. Škrupo supr zpívá, se svým vokálním efektem umí ještě víc, klidně robotický refrén hymny „Turista“ a z celého toho dýchá sranda. Než se jeden stačí rozkoukat a ruce ho rozbolet, jak je drží u stropu, je tu pauza na drink, než nastoupí Prago.
Kato sází na fór z poslední Lucerny a načíná svůj set jen s DJ Marem za zády. Hiphopová klasika má svoje kouzlo, zvlášť pro milovníky intimní člověčiny Prago Union. Když ale beat převezme Champion Sound, hladina energie se citelně zvedá. Co se bohužel nezvedá jsou Katovy hlasivky, zralé na ručník po třech skladbách. Nicméně Vršovický čert se s tím rve a dá úplnej maratón na snad 90 minut. Nikdy na cvičišti, zvláštně na bojišti. Kato čte z papíru svojí novou pecku „Recept“. Do ticha, protože jeho zhulenej DJ zapomněl instrumentálku :) „Ale lepší to zkusit a třeba to posrat, než se na to vysrat“ a publikum KC Dunaj to zuby cení.
Konec, finito, šlus. „Hey“ a dobrou. Je na čase pozvednou číše jako bohatýři a to vydařené mecheche řádně oslavit.
Díky Veckovi se Škrupem, že jsme si s nimi mohli zahrát. Díky Tomášovi z agentury Ore Pole, že nás pozval a do tohoto riskantního podniku šel a jak největší profík se o nás postaral. Díky osádce KC Dunaj za support. Díky neuvěřitelnému publiku v Blavě, co zase jednou vytvořilo atmo a udrželo rytmo. A díky za fotky alá František Halky Halas, které to všechno zachytily a nad kterýma na to budeme jednou z vlhkým okem vzpomínat. Blavo díky a nejpozději na podzim jsme zpátky i s novou deskou! UUU ÍÍÍÍÍ.