News

Nátěr přemocný (Mighty Sounds, Tábor, 21.7.2013)

Rovnou z Battle Kings. Tak se řítíme na Mighty Sounds. Jinýmy slovy: ráno se budíme v Rýmařově, urychleným tempem opouštíme kvadrant, abychom o slabé čtyři hoďky později neměli v Praze čas vyměnit ani fusekle, musí stačit přezout vozový park a na palubě Žihadla i s mrtvolným Champion Soundem nabrat kurz Letiště Čapí dvůr. TEĎ.
Na parádním fesťáku Mighty Sounds už jsme jednou hráli. Jsou to dva roky, co jsme se v autě sázeli „přiletí dneska po nás nějaký pivo?“. A? Nepřiletělo. Bylo to skvělý. Když se vracíme na místo činu, mrazení z očekávání nečekaného nás ale šimrá v zádech všechny stejně. „No co, je to přece alternativní fesťák, ne?“ No, to zase je a Prago Union snad taky, todlencto, alternativní. Ale když pominu partu sluníčkových žažamanů, spojuje tu většinu kapel jedno: N Á T Ě R. Pragofka jde popsat spoustou slov, ale „nátěr“ by u ní na fesťáku, kam na skejtu přijedou i Suicidal Tendencies vzbuzoval spíš soucit, než úsměv.
No nic, jsme tu. Počasí parádní. Vedro jak kráva. Jestli jste chtěli někdy vědět, jaký to je, když létaj pečený holubi do huby, měli jste být v neděli 21.7. v Táboře na Mighty. Tady se to děje. Jsme na fesťáku, kde jsou všichni trochu punkáči. Jsme na fesťáku, kde jsou všichni totální profíci. To jen kdybyste snad mysleli, že by se to mohlo vylučovat. Máme ty nejhezčí backstage karty ze všech, ale stihneme jen pozdravy s El Boogiem, co tu fellí s rodinkou + rozdělit kupóny na obžerství a žížu a místo obhlídky místních skvělých stánků (sorry, ale tak báječnou kombinaci festivalovýho cateringu prostě nemají nikde) už jdeme tahat, stavět, zvučit. Máme hotovo před termínem a čekáme, až nás Míra pustí na značky, co znamenají rap.
17:50 „Prago Pyčo, Mighty Sounds jak se máte?“ zavelí Bob Kosmo a můžeme jít na to. Nálada je báječná. Srandovní sledovat, jak lidi stojí přesně do trojúhelníku stínu, co na ně hází naše stage Jan Hus. Kdyby chtěli házet oni na nás, třeba bobek, mohli stín ulovit jinde. Sešli se ale tady a houpou se do rytmu, poctivě řvou nejen refrén… Mighty Sounds massive reaguje i na novinky z desky Vážná Hudba… My tu nejsme omylem, tyhle skvělý lidi s ušima i dušema otevřenýma, to jsou i naši lidi. A když po posledním kousku křičí sborově snad 2 minuty (a schválně zkuste někdy změřit, jak dlouho lidi vydrží po koncertě křičet, aby vám došlo, jaký výkon jsou 2 minuty PO koncertě!) „ještě jednu, ještě jednu“. Bylo by to jasný i tomu, kdo snad dosud pochyboval. Přidat nemůžem, ale moc vám děkujem. Tohle byl nátěr po našem a jsme moc rádi, že se líbil.
Potem zbrocený, lehce unavený a vyšťavený, ale přešťastný se můžeme poplácat po zádech, nastrouhat čýdr a konečně vyrazit na tu obhlídku. Důchodci za životní jistoty se dnes nekonaj a Mighty chceme vychutnat do slova a do dna. Jako částečně metlou odkojený těžce zceníme headlineující upřímňáky Suicidal Tendencies, kterým to stále neuvěřitelně tlačí. Pohladíme žaludeční stěnu nejednou pochutinou, rozdáme pár výprasků ve fotbálku, zahoupeme se na rodinný revival od Ky-Maniho Marleyovic a naložený ve vlastní euforické šťávě můžeme v jednu razit směr Stověžatá. Mighty Sounds – the real.
Moc děkujeme Jakubovi s Filipem za pozvání a už druhou možnost na tomhle skvělým fesťáku zahrát. Díky Mírovi, Markétě, Vendulce a Mighty teamu za servis par excelence. Díky vynikající Mighty Sounds massive publiku za support v tom vedru. A díky Vojtovi Floriánovi a Matějovi Hoškovi za skvělý fotky. No a snad se ještě vidíme, protože Mighty je fakt ultra přemocnej nátěr!