News
Ke mně čelem, k bouřce zády (Chaloupka, Žatec, 3.8.)
„Vedro jak v prdeli, místy apokalyptický bouřky.“ Skvělá předpověď počasí takhle cestou na koncik. To si pak jeden může hnedle zvesela pískat, aby mu ty kilometry auto polykalo radostně. Naše spojka Matheus je už na místě a hlásí: „hele, úplně v pohodě, tady nad náma je úplný voko a vůbec nic tu nehrozí.“ Kato s pohledem zkušeného velrybáře šíbruje blesky za okýnkem „to bude až někde v Německu, vždyť ani není slyšet hromy“.
Co není, může být. U Loun se roztrhlo nebe a na silnice jsme hnedle v pohodě, v pohodě, po kotníky ve vodě. Blesky šlehaj naprosto impozantně a malujou po nebi nervózní obrazce. Když flákne blíž, rozsvítí se okolo nás na moment, jako by bylo poledne. Zhruba v době kdy rozumujem na božský a meditační téma, se ozve vážně ohlušující bomba… Nad Německem to teda rozhodně nebylo. Asi 50 metrů vedle nás fláknul blesk. Během vteřiny. Tma, světlo, rána, tma a do ní gejzír jisker a zase tma a ticho. Wau.
Z lokální buřiny jsme za 5 minut venku do sucha, ale jako živelná demonstrace slušný, vážně slušný. Jsme v Žatci, lehce se protočíme na kruháčích, na třetí pokus vezmem „první doleva“, co byla až třetí doleva a jsme na místě. Atmosféra skvělá. Hladina alkoholu vyšší. Grilovačka v plným proudu. A na pódiu bosý Matheus rapuje kousky ze svojí desky Před prvním infarktem. A leje z něj tak, že by to mohlo nebýt o zemi, ale o něm. Naloží flow pro svý věrný a předá mikrofon místním hrdinům Retrospekt. Kluci jsou trochu nesví. Některý pecky daj jen se zavřenejma očima. Ale jak by je měli dávat, když veranda Chaloupky řve jak vyprodaná Maracaná?
Je před jednou a na holení jdou Prago Pyčo. K ochutnání přivezly ze všech soudků. Nejvíc je třeba se pochlubit čerstvým matrem z CD Vážná hudba, ale to neznamená, že by snad nebyly k mání odleželý starší kousky.
Těžko říct, kam zmizelo to „voko“, o kterým povídal Matheus. Asi po hodině konciku z něj odkápla tak tunová slza a kapala nepřetržitě asi půl hodiny s monzunovou intenzitou. (situační hláška večera: „tak a teď by mohl Kato dát „Vodopády“, co?“) Z nebohého okapu jel gejzír pod tlakem hasičský stříkačky. Prago Union ale nepřeruší ani běsnění živlů, ani zoufalý zvukař, zakrývající plachtami zdroj zvuku i své obživy. Buřina za chvilku přestala a v euforické náladě mohl mejdan dorazit až do svojí konečné. Jen ta grilovačka v prochcaným grilu měla utrum.
Díky Žatci za support, bez ohledu na hromy a blesky, díky Vencovi za pozvání, Matheusovi a Retrospekt za předskok, Wavezzovi a Magičovi za pokec a třeba za rok zase. A pokud byste chtěli mrknout na pár fotek, najdete je třeba na PhatBeatz.cz přímo ZDE: