News

Kterak Babylon hořel, ale neshořel (Bratislava, Atelier Babylon, 11.10.2013)

3 konciky v 1 den. To zní skvěle, ne? Město Bratislava nabízí v pátek 11.10. rap v jedinečné akční nabídce. Neraduje se asi vůbec nikdo. Biti na tom budou všichni. Kluby, fanoušci i kapely. Kdo to vymyslel, zasloužil by bití. Jak dopadli AMO a spol v MMC, to nevíme. Paulie s Restem v NuSpiritu prý výborně. Pragofka v Babylonu následovně:
Výborná forma začíná už na startu. Mrak bloudí při vyzvedávání Instaxů. Mejrou má zásek na cvičáku se psem… Když se konečně srazíme, máme v zádech rapovou hodinku a Katokomba má brejle. A nejsou sluneční. Wau.
Celkem dlouho jsme s kapelou nehráli. Ve vzduchu se mísí spousta emocí. Natěšenost i obavy v kombinaci s vrzající kompatibilitou. Zima s vedrem. Energetický „pík“ se samovýpustí. Nabíráme Guryho na Jihlavském čerpadle černého zlata. Hodinu se prokousáváme zamrdanou zácpou Perly Moravy pro Pernika. A konečně dorážíme na flek do Blavy.
Jsme tu přesně blbě. Ještě jeden obchvat světem jednosměrek. Atelier Babylon jsme znali jen z fotek. V reálu je to prostor krásnej a příjemnej. Obří pódium, zázemí s veškerým komfortem, profíci technici, produkční Lenka vstřícná tak, že jí musíme brát náš backline z rukou, aby nám ho neodtahala sama… Kapela může stavět a zvučit, Bob Kosmo zatím může vyřídit koupi Predátora. Polknem výbornou večeři a už nám nezbejvá, než čekat, jak to dneska dopadne a že triumf ve vzduchu nevisí.
Díky dalším dvěma mejdanům a tomu, že jsme se tentokrát rozhodli spojit síly se spřízněnou partou Modré Hory, začíná být záhy jasné, že dnešní večer bude hlavně pro „starší a intelektuálně pokročilé“. Už Bene, Lyrik a Roland Kánik ale dokáží z publika dostat i spoustu jiných pohybů než drbání brad. Když se dva konciky prolnou jamem s Champion Sound, je to už i celkem rozjetý.
No a Pragofka je rozjetá jak záznam. Asi od dob, co byla „Černobílá“ zvěčněná projektem Hudba mesta, patří tu k těm převelice oblíbeným. Na nějaké chladné přijetí a tiché zacházení si ale nemůže stěžovat snad žádná pecka. Naše kapela od MCho po bubeníka nikdy nevynikala díky nějaké strojové bezchybnosti. Nejsme Kraftwerk. Ale vřelé pouto s BA publikem a „člověčina“ čpící ze zvuku „chlupatýho jak deka“ jsou ty trumfy, co stále fungují. Když koncik končí a v jevišti se to hemží výlevy extatického nadšení, jeden si nepomůže, aby se sám sebe neptal, jak by to bývalo bylo dopadlo, kdyby se BA promotéři nerozhodli, že si navzájem zatančí pogo dupák po svých kuřích okách. Místo doutnání by ten Babylon fakt možná shořel, řičíc BOMBAKLAT!
Probíhá skvělá afterparty. Mění se zážitky. Panáky. Pohledy. Čísla. Fotky. Peníze za merch… Končit se nám nechce. Nakládat cajky ještě o dost míň, zvlášť když ujedeme 7 minut a pokud tam nebude hlídaný parkoviště, budeme to zase tahat na cimry, nééé. Tady to ale nechat nejde. Před Babylonem to stále žije. Místní profík si tu odpliv asi tři litry a pokračuje v zábavě. Musíme jet, zítra nás čeká přesun do Košic. Hledáme v noční Blavě ulici, kterou nikdo neznáme. Kdo by ale čekal takovej nátěr na závěr? Je tu grandiózní finále. Naše Rumunská parta nemůže do svých pokojů. Předává se směna, či kýhovýra. Řešení je ale epochální. Jsme nuceni obsadit Privilege Lounge svého krásného hotelu s počtem hvězdiček, ze kterého se jednomu dělaj hvězdičky před očima. Pau. Když tedy jinak nedáte, tak my to tu všechno sníme a vypijem. Opravdu krásná tečka za příjemným večerem.
Díky Tomášovi za pozvání a Lence za péči, příště snad vychytáme lepší termín. Díky mistrům zvuku i světla, byla to paráda a požitek pro smysly. A hlavně: díky všem našim skalním BA fans – zdá se, že se vaše řady navíc zase rozrůstají, za to jsme rádi a že jste si našli cestu v takhle exponovaný den, to se cení. No a děkujem Perníkovi, že má voko a zase jednou ssebou vzal i fero dižitál a vy tu máte pár fotek.