News

Ten den kdy… Prago hráli v Poldofce

Kdo by to do toho pátku 14.9. řekl. Kdyby bylo sedmýho nebo třináctýho, nebo něco, člověk by se připravoval na věci nevídaný už při pohledu na kalendář. Takhle ale kalendář nevěstil nic. Kdo mohl vědět, že to bude den, kdy začla prohibice. Že to bude den předtím, než začne dost možná poslední Jágr mánie a Jarda Malíček se ve čtyřiceti vrátí hrát na rodnou Kladenskou hroudu. Z nás to teda nečekal nikdo a o to víc jsme byly na místě vykulený. Ale popořádku.
Na klub jménem Poldofka nás připravovali. Poslali nám odkaz na stránky a básnili nám o něm. Nejčastěji padali slova „ledárna“, „zážitek“, „atmoška“, „balkon“ a „zvuk“. A víte co? Vůbec nekecali. Klub Poldofka je jedno z nejzvláštnějších a nejhezčích míst, na kterých jsme kdy byli. Nezapomínejme ještě na kontext celý události – namlsaná kapela Prago Union jen o týden dříve naposledy slezla z obřího festivalového pódia, kde trávila celé léto. Tohle je vlastně první „fárání do díry“ po třech měsících. I tak jsme v Poldofce vážně nadšený… Tedy možná jen Kato má problém, že neví, jestli koukat na lidi na balkoně nebo dole pod balkonem a tak provozuje oční kontakt s traverzou, na který je balkon, jíž má ve výšce očí :)
Když máme nazvučíno a do klubu proudí první lidi. Do klubu, kde z balkonu může nadšený fanoušek muziky lít pivo bubeníkovi přímo do otevřené tlamičky a kytaristovi do zívajícího pedal boardu. Do klubu, kde je za sklem vidět chladící mechanismus místního zlatavého moku. Cítí se alkoholu chtivý návštěvníci v naprostém normálu… Když o 30 minut později přichází zpráva o okamžité prohibici, začínají úsměvy lehoulince tuhnout. Na obou stranách baru. Na jedné straně doufají, že jde o vtip. Možná na obou. Na jedné už ale vědí, že nejde. No, ale světe div se (pokolikáté už dneska večer), vlastně nějaký efekt nepozorujem za celej večír.
V klídeču dáme gáblik pod bannerem „Obsluhoval jsem hokejového Krále“ s Džegrem a jde se na věc. To už je Poldofka narvaná, jak se na Poldofku sluší a patří. Není to tu veliký, ale atmo parádní. Tělo na tělo. Tělo se tře o tělo. Pot se řine do čela. A kapela dnešního večera Prago Union + Livě Band za to bere, jako by zejtřka nebylo a tahle skoro abstinentská párty měla uzavřít účet tohoto světa.
Neuzavřela, 90 minut hiphopu zpříjemnilo jeden Kladenský večer. Nadšený Kato odhodil svůj širák vdál, a že to byl širák památeční, šiltka vzor Cibulák. Nová majiteka má ve sbírce vážně výjimečný kousek. A takhle to vypadalo v ten den, kdy…
Díky Danovi za pozvání, díky Petře za servis, Vaškovi za zvuk, John Wolfovi za fotky a vám všem, co jste dorazili za skvělý atmo. U ÍÍÍ.