News
Festival s lidskou tváří (Povaleč, 1.8.2014)
S odstupem času detaily lehce blednou. Schopnost vyprávět a předat podrobnosti se komplikuje. Nějaký celkový pocit ale většinou zůstává. Teda minimálně, pokud to stálo za „to“, a „to“ bylo něco jinýho, než „celkem v pohodě“.
Festival Povaleč nebyl „celkem v pohodě“. Festival Povaleč byl skvělej. Dokonalej ve svý nedokonalosti. Žádná nafouklá mediální okázalost. Žádný nabubřelý fanfarónství. Poctivej smrad člověčiny. Fesťák, kde cejtíte na každým kroku, že je dělanej z lásky pro svojí věc. Fesťák, co dělají lidí, pro lidi. Ne roboti pro odškrtávání kvóty v excelové tabulce.
Letošní léto vůbec vyhrávají fesťáky bez mindráku. Nakonec vlastně i velký fesťáky, který se ale do té „vybrané společnosti“ mediálně „velkých“ fesťáků necpou a sami sebe skromně vnímají jako menší sourozence. Fesťáky, co si zachovali jak lidskou tvář rodinného mejdanu, tak koule akce, kde jde nejdřív o mejdan a pak o dokonalost. Povaleč v téhle skvělé „we don’t give a fuck“ kategorii patří k naprosté elitě.
To mi pěkný zatoulaný fotky, co nám poslal Mrakův kámoš Richard Hodonický, připomněli mnohem víc, než v kolik kdo hrál a jestli v pátý skladbě někdo dokonale domáčknul strunu. Co vy?
Takže díky Jankovi a jeho partě za pozvání a snad se za nějaký ten pátek vidíme zas.