Všude dobře, doma… (Pražský Majáles, Letňany 30.4.)
Matka Praha vítá své ztracené synky z Pragofky. Madžáles Praha je tu, u ííí.
No, Stromovka byla jako místo konání naprosto skvělá, bude to chtít koňskou dávku diplomacie, aby to mohl jeden říci i o areálu v Letňanech. Ale třeba se bojíme zbytečně. Tak hurá nahoru.
U vjezdu do areálu nás vítá zadní vjezd. Bez prdele. Prdel. Famózní. No, to to pěkně začíná. Ještě nám ani nestihnul popátý dohrát Schoolboy Q a padáme zpět na místní šotolinu. Fasujem pásky. O 10 metrů dále nám u závory pípaj čipy. Jeden nejde, je zlomenej. „Jestli můžete, zacouvejte si zpátky, ať vám ho vymění.“ „Zlomenej, jasně, támhle je stánek, tam si ho dojděte za 50 Kč vyměnit…“ „Jak vyměnit, před minutou jsi nám ho dal a už zlomenej byl, jestli ho bude někdo měnit budeš to ty. My tu hrajem, platit za vstup do areálu určitě nebudeme nic.“ Začalo to výborně, jsme jen trochu v šoku. A že se ten zlomenej vrátil zpět do magického pytlíčku a ruka losujícího pracovníka ho vylovila o hodinu později zase, když dorazil za zbytkem party i DJ Maro, to už jsem vám říkal? Občas se ta smůla lepí na leccos.
Areál je dlouhatanánská nudle. Všechny stage vedle sebe. Žádnej soundclash, skvělý. No, nic moc dalšího, o čem by se dalo říct skvělý už mě ale ve spojitosti s areálem nenapadá. Jeden si tu připadá jak na nějakém bizarním srazu cirkusů na LSD. Všechno tu hraje a vydává tóny, hýří barvy, balonky, rachejtle, kejkle. Hm. 21. století s čipovým handstripem, 80. léta s všudypřítomnou frontou a 90. léta s přetíženou absolutně nefunkční sítí. Aspoň, že nediskriminuje a briketa nefachá nikomu bez ohledu na vyznání, pohlaví, orientaci nejen sexuální či operátora.
Vedro, prach, nervy tečou. Jak se ale připozdívá, vše se přeci jen v lepší obrací. Areál se nafukuje náporem lidí. Teplota ovzduší klesá. Nálada stoupá. Střecha Karosy ŠL11, co znamená Red Bull Tour Bus svět vibruje vibrací pozitivní. Parta se kosí na poladěném interiéru. Le Dženda si zkouší svůj vysněný posed autobusáka „dejte mi šalpáku a pohnu zemí“. Když jdou na pozici Prago Union + Champion Sound, mají před sebou velmi důstojně obří kulisu vděčného publika. Tomu servírují svojí klasiku jak UHO.
Nakonec je to vlastně skvělej mejdan. Jen kdyby ubylo trochu toho cirkusového blikání a místo honbou za větším a větším se zkoušelo hledat hranice na frontě „lepší a lepší“, bylo by to opravdu lepší. Zlatá Stromovka.
Tak za tejden Brůno. Těšíme se převelice, loni to byla ultrapřemocněná diktáž. Zdar a hoď bulvu na foto alá @Pernikphoto.
Pozdravy a díky klasicky celý Tour Bus crew – Jedi, Eva, Patrik, … Dík.
