Jsem hlásnej trouba – rozhovor s Katem v magazínu Legalizace
Že právě vychází nové číslo časopisu Legalizace asi buď a) víte, pokud vás to zajímá, b) nevíte, protože vás to ani nezajímá. A proč by vás to mohlo zajímat, i kdyby bylo Bé správně? Protože z titulní stránky časopisu Legalizace číslo 23 na nás kouká Kato. A proč to? Protože tam je s ním rozhovor. No a až bude nějaký rozhovor začínat jinak, než vtažením do děje, zpožděný o x časových jednotek, o které dorazil maestro pozdě, vyvěste za něj prápory.
Úvodník je ale asi tak to poslední, co je na tomhle rozhovoru stejný, jako na většině těch, co už jste četli jinde. Dýchne z něj na vás trocha člověčiny. Velice otevřené všeobjímající neformální povídání Filip Menzel vs Adam Svatošski o úplně ale úplně všem. To jste ještě nečetli a spoustu věcí určitě ani netušili. Včetně dedikace desky Rigor Mortiz. Výsledek seženeš v každé dobré trafice.
Nejvychytanější program pražského Majálesu nabídl Red Bull Tourbus – report na Musicserver.cz
Novej Red Bull Tourbus Karosa ŠL11 a hlavně program, co se v rámci pražského Majálesu odehrával na stagi na jeho střeše, kde poctivě reprezentovala jak Pragofka, tak Champion Sound se líbil i Tereze Vavrouškové, která se na Musicserveru.cz nechala mimo jiné slyšet, že: „Nejvychytanější program nabídla již tradičně stage Red Bull Tourbus, kde mohli návštěvníci slyšet špičkové interprety z řad hip hopu a r’n’b jako Madame Pepper, Mydy Rabycad, PSH, H16 nebo Prago Union.“
Celý report je k přečtení a prohlídnutí TADY:
Možná nejlepší koncerty pražského Majálesu zněly ze střechy Red Bull Tour Busu – iDNES.cz
Honza Vedral na iDNES.cz až nečekaně zcenil produkci, která na pražském Majálesu hřímala ze střechy Red Bull Tour Busu, sleduj:
„Na Majálesu bylo k vidění téměř vše podstatné, co z českých kapel nabídne nadcházející festivalová sezóna. Dobře se na něm ukázalo i to, že velká pódia a speciální efekty nemusí vždy znamenat všechno. Možná ty nejlepší koncerty totiž nakonec zněly nečekaně ze střechy Red Bull Tour Busu, kde s živými muzikanty předvedli skvělou show s výborným soundem třeba hiphopoví Peneři Strýčka Homeboye nebo Prago Union.“
Celý report najdeš ZDE:
No tak se přestaň tvářit jako tvá řiť – recenze CD Vážná hudba na The-Aardvark.cz
Jan Longgger Dlouhý na webu The-Aardvark.cz je dalším, kdo se pustil do recenze 4. řadové desky Prago Union – Vážná hudba. Další je i v dalším ohledu. Těch pár odstavců totiž využil nejen jako prostor, kde se dozvíme něco o desce, ale i autorovi samém a jeho vztahu ke kapele, o níž píše. Prago Union fungují dlouho, autor je stejně dlouho vede v patrnosti a svůj vztah ke kapele, jenž procházel určitým vývojem, tu poctivě mapuje, aby nám sdělil kudy všudy tento vztah prošel.
Pro někoho je cíl možná cesta, pro někoho je cíl místo, kam ta cesta vede. A jak se zdá, Prago s Jan Longggerem Dlouhým se v cíli objímají. Beze slov, přesto v souznění. Jak jinak si vysvětlovat závěr celé zajímavé recenze?: „Je to unikátní poeta, za jehož textařský talent by se mnozí tuzemští „umělci“ servali. Navíc nám všem dokázal, že prvotní je nahrát desku, která je hlavně k poslechu a až v druhém sledu k tanci. To stále ještě mnohé celebrity nepochopily.“
V původním znění bez titulků ji najdete přímo ZDE:
Tenkrát poprvé (Hradecký Majáles, 25.4.)
Jedeme do Hradce. Kolosální Madžáles trojboj série Hradec / Praha / Brno, která se změnila ve vlastně největší hudební fesťáky, co naše rodnou hrouda nabízí, je zde. Podpovrchové napětí symbolizuje dopravní potyčka hned na startu. Jsme ve při. Naproti stojí figura s dálniční známkou z roku 2013, řídící se pravidlem „Merkedes má vždy přednost“. Silou mulena se nás snaží přesvědčit, že couvání 3 metry je mnohem horší, než couvání 40 metrů s plně naloženou dodávkou. Kouzelné slovíčko „prosím“ a je vyřešeno. Žihadlem otřásá dálnice, atmosféra se tetelí napětím a trémou a aby snad pnutí nepolevovalo, zkusíme disciplínu „jízda na výpary“. „Tohle byla ta poslední benzínka?“ „Jo.“ „Až do Hradce?“ „Jo.“ „Určitě?“ „Jo, proč?“ „Protože Hradec je ještě 50 a tobě to píše dojezd 45.“ „Aha.“ No, dobře to dopadlo. Hozenou rukavici fosilní výzvy jsme zvedli like it ain’t no thang a na benzince doplnili šťávu i do kapelníkova in earu a hurá na louku.
No. Jak to říct? Nápad udělat fesťák na louce je prostě skvělej. Vždycky minimálně do chvíle, kdy všechno, počínaje počasím vychází. Mrknem na jistotu PSH. Sledujem mladickou divočinu Mydy Rabycad na stagi i za ní. A počasí vycházet přestává. Asi hodinu poté, co jsme došli. Skvělý. Přeháňka, tak co, nejsme z cukru. Když ale do jemné intímo atmošky a křehkého projevu Madame Pepper začne vedle deště brutálně bušit ještě radikální Svahilština skupiny Skyline z vedlejší stage, začíná být jasné, že soudruzi z Majálesu udělali někde chybu. A což o to, chyba se stane, horší je, když vám je ta chyba úplně ale úplně u prdele.
Nenaděláš nic. Novej Red Bull Tour Bus je každopádně liga. Nejen ten dizik, kulatý světla, kulatý střešní okýnka a oko zvlhlé náletem sentimentálních vzpomínek. Ale stage o metr hlubší, než dřív, to je ten hlavní rozdíl v komfortu. Vec a Škrupo jsou první, kdo si můžou s Champion Soundem za zády na Tour Busu klidně tančit a nemusí to nutně být na pětníku. Když dávají „Zakázané uvolnenie“ lid Majálesový skáče a na „Turistu“ už je k vidění poměrně seriózní mosh pit.
V pauze si užíváme pohostinnosti emerického karavánu, plníme si břicha i baťůžky vybranými pochoutkami a čekáme. Katokomba nezklamal. Doráží jako vždy. Je to napínavý, ale nakonec stejný: na čas a na kole. Prago je klasika jak UHO, takže bez ohledu na to, že je RB Tour Bus lehce odříznut od areálu, během konciku Prago Pyčo se přidělená louka plní, jak se sluší a patří. Ty rachejtle během našeho konciku asi nebyly kvůli nám, ale stejně: hoši, děkujem a střelmistra pozdravujem.
A že i v roce 2014 je TV stále nejmocnější čarodějka se přesvědčujeme, když se blíží koncik Majka Spirita. Plno má už během hodinové zvukovky a když přijde již přemocnělému crowdu sdělit, že má to, co si nemůžeš koupit, praskalo by to tu ve švech, kdyby to nějaké švy mělo.
Jak to šlapalo během koncíku Prago Onyon můžeš mrknout na fotkách alá @Pernikphoto. A těšit se můžeš i na další zastávky Madžálesu – Středa 30.4. Praha – Letňany a Středa 7.5. Brno – Výstaviště. Krom většího štěstí na počasí nás prý čeká i lepší rozestavění stagí, co se nebudou mezi sebou tlouct. Hurá.
Díky Michalovi s Jediem za pozvání, Evě za super servis pro Rumunen a Patrikovi, Zbyňkovi, Petrovi a zbytku party za bezchybnou produkci / zvuk.
