Kalení oceli v hiphopovém hávu (Třinec, Bar-Rock-O, 18.11.2011)
Třinec nastolil už příjezd do města. Naprosto epická scenérie Třineckých železáren určuje atmosféru. I Mraky Mrak, kterej je z Litvínova
nejdřív prohlašoval, že tady to aspoň vypadá, že to postavili lidi, ale druhej den už mění názor a uznává, že je to přísnější, než jejich chemo-továrny.
Na místě tělocvična obložená vajíčkovejma formama, tz.v vajíčkama nakoplý promotéři a před-hospoda vytapetovaná metalovejma plakátama. Na jednu hiphopovou akci tu připadne tak osm metalovejch, holt město metalu/oceli. Zkušenosti s kalením oceli přenesli místní i na kalení jako takové a Praaaago Čůůůůůryjo se nenechali rozhodně zahanbit. V backstage ukázkovej catering. Jameson v dárkovem plechovém futrálu, talíře sýrů a salámů, ovoce, voda, kola a tři ubalené jointy… Jde se na věc.
Problémy se zvukem + únava + zapomenuté Serato desky = stand up comedy hip hop show – alespoň tak to bleskově pojmenoval Watcha. Kato dává fóry a na sebe velmi nezvykle a velmi intenzivně hypeuje crowd (Třineeeeeeec) a Mrakovski drtí na kytáře téměř hammering, oceněn zdvyhnutými obrácenými paroháči místních metalovýchch fandů.
Výsledek? Přes 300 lidí, všichni nadšení, prostě koncert, co měl i přes problémy se zvukem grády a tah na bránu! Díky Michalovi za pozvání a zacházení, díky třineckejm metalákům za skvělou podporu a vidíme se příště. Tady pár fotek, kde všechno zachytil F81.
Divokej západ ti nedovolí chrápat (Plzeň, Buena Vista, 16.11.2011)
Kdybyste náhodou ztratili paměť i orientační smysl spolu s kápezetkou, stejně by to nevadilo. Když totiž potkáte ve dveřích někoho v tričku Divokej Západ changed my life, je jasný, že jste v Plzni.
V Plzni mají spoustu věcí, zlatavý mok, FC Barcelona a taky krásnej klub Buena Vista. Někomu může připadat všechna ta mozaiková výzdoba s motivem hada a spirály kýč nebo laciný pokus o jakýsi mexiko, ale po výletech po zaplivaných dírách klubů česko slovenských je to jak balzám na oko. Zápletka večera byla nakonec trochu zašmodrchaná, ale když tu Prago Union Livě Band po prostáté zácpě stojí na pódiu a zkouší, zdá se vše ý á alias OK. Všechno fachá na první dobrou. Dobrou až podezřele.
Část osádky zariskuje se svými body a našimy nervy, což se povede vyřešit. Klub je tou dobou už dávno narvanej jak kdyby se tu rozdávalo něco zadarmo. Možná je to tím, že krom Prago se tu něco zadarmo opravdu rozdává. Místní shop slaví patnáctiny, které se rozhodl oslavit mimo jiné velkolepou tombolou. Jestli vám můžu radit, na podobných akcích nehrajte. Šance, že šéf podobného slavícího podniku se ve své hlavě mění minimálně na tento večer na pána tvorstva a bude prostě moc se nebezpečně blíží jistotě a realita překračuje hranice bujných představ. Nekonečné projevy před koncertem, mudrování nad tím, co by lidi měli a neměli, pokus o skandování „fuck off facebook“ atd? To vem čert. Ale když tenhle šéf vezme skleněnou lahev a plechový talíř a tluče na bubínek, tluče na buben a svoláva hochy, hoši pojďte ven. A svolává je vzdušnou čarou 50 cm od ucha Mraky Mraka a svolává je tak celej koncík s tím že „jednou bych chtěl odjet na Kubu a hudebně se tam vyžít“, je asi jasný, jak se našemu kytaristovi sóluje.
Když ale zapomeneme na tuto epizodní příhodu, je koncert Prago v Plzni jeden velký triumf. Narváno, sál řve, zvuk jak víno, kapela šlape, co přát si víc? Snad jen méně vyndaných šéfů a budeme přímo v ráji :)
Díky Plzni za super atmo. Díky Poetovi za pozvání a Abedovi za profi zacházení i schopnost okamžitě bez zmatkování řešit nečekané situace a díky Alanovi Novákovi, který nám poslal následující fotky. Plzeň, my se ještě určitě uvidíme.
Na vlnách KC Dunaj
Sotva jsme nahodili report číslo jedna, přistáli nám ve schránce další supr fotky ze supr koncertu Prago Union Livě Bandu v KC Dunaj v neděli 13.11., tak tady je máte. Fotil je Pavol Papač, kterému za ně patří velký dík.
A Bratislava dnes (KC Dunaj, 13.11.2011)
Milý deníčku. Je Neděle 13. Listopadu a na pořadu dne závěr víkendového trojkoncertu Prago Union po krajích Slovenských. Příjemně nahnilí z únavy po dvou vydařených akcích dorážíme na místo M. Bez jakéhokoliv zveličování: realita předčila naše očekávání. Naposledy votrávený jsme, když jdeme čtyři patra pěšourem, pak už je jen nadšení. Parádní dizajnový, zároveň organický prostor, všechno pěkný a čistý, ale ne jak savem politý polystyrén. Všechno to dýchá. A ta krásná terasa? Zdarec. Teď už jenom aby přišli lidi.
Zvukovka je z naší strany nečekaně málo náměsíčná. „Máme štěstí, že místní zvukař je v pohodě hipík“ glosuje i tak výkon našeho týmu Tomáš, nicméně stačí hodina a máme hotovo. Co teď? Trénujem děkovačku. Skákání do sedacího pytle není nic. Bobski aka Salto mortale si posouvá pytel za „čáru smrti“ a dává čtyřmetrovej skok z pódia do pytle stylem placák… Jako by nic. Aspoň už víme, proč od jisté doby roní principál cirkusu Praga krokodýlí slzy.
Když už to vypadá, že se po lehkém DJingu půjde rovnou na koncik, přijde na řadu místní Slam poetry. Výkony ve stylu „střídavě oblačno“ udělají s náladou v sále vše možné, jen ji nehecují směrem k bouřlivému přijetí Prago a jejich konciku. Je to slam valium poetry. Sál je plnej až dozadu, ale publiku trvá tak tři skladby, než naladí receptory na Prago Pyčo. I potom je cítit, že dneska přišel starší a náročnější divák. Místo trhání podprsenky a monstrózního moshpitu pečlivě poslouchá a v nadšení vybuchne až když skladba skončí. Jak ale devadesátiminutové vystoupení graduje, nechávají se i diváci, co rádi zachovávají odstup, přeci jen vtáhnout do víru Prago a při „Verbálu“ řve celej sál „áááá, to je Kato / já bych se na to“ v závislosti na tom, ke kterému pohlaví se hlásí.
Že bylo publikum spokojené se dalo odečíst i z délky fronty u merche po koncertě. Jako by někdo vypustil fámu, že se tam něco rozdává zadarmo. Tolik lidí, co by chtělo suvenýr z koncertu, to se často nevidí, takže na tom konciku muselo něco být. Něco výjimečného.
Noc je ještě mladá a kdo měl boogie málo, řádí dál, třeba na Jayliba, třeba u fotbálku…
Blava jako již tradičně skvělá. V trochu jiný atmošce, než dříve, ale opět skvělá. Díky vám za to. Díky Tomášovi za pozvání, výbornou spolupráci a pohostinnost. Díky Mišovi za perfektní servis. Díky Peterovi Kirchnerovi za fotky. A díky vám všem, že jste se nenechali uspat Slam poetry a posílali jste tu energii zpátky na pódium. Se cení. Je jasný, že se musíme vrátit. Naše Blava nám rozumí a proto pro ní chystáme jeden jedinečný projekt, který nebude k vidění nikde jinde a nikdy jindy než na jednom výjimečném koncertě. Brzy se dozvíte víc. „To sem vám chtěl říct, víc nic, jen že zdravíme Blavu, tě pic!“
Bratislava včera (Nu-Spirit, 21.5.2011)
Na koncert v KC Dunaj mi Čaki přinesl fotky z minulého koncertu Prago Pyčo v Blavě. Byl to skvělý koncert a Ivan Dranačka na něm nafotil zajímavé obrázky, tak jsem si říkal, že i když takhle pozdě, bude zajímavé si je připomenout, zvlášť teď v konfrontaci s aktuálním koncikem v Dunaji. Vraťte se s náma půl roku zpátky, kdy léto bylo pořád ještě před náma a v Nu Spiritu to vypadalo, že Prago utrhnou strop.
