Holba v Holíči (R-Classic, Holíč, 11.11.’11)

Klub R-Classic v Holíči aspoň pro jeden večer znamenal RAP CLASSIC. Těžko říct, co to bylo a kdo za to může. Jestli to bylo magickým datumem 11.11.’11, kritickým nedostatkem rapu v Holíči a okolí, výsledek je ale jasnej. Koncik jako lusk. V publiku SEdláci, v první brázdě lepé děvy, ňadra dmoucí, atmosféra hustá, klub parádní. Zážitek velkolepý. Publikum na zlidovělé pecky řve jak o život, snad prvně řve úplně stejně i na instrumentální funky interludu. Reakce na novější skladby z desky V barvách se lišili jen tím, že dav spíš poslouchá a řve až po jejich odehrání. Ale že by se neřvalo, to byste dneska museli jet asi jinam, než do Holíče. Tady se přišlo dneska za zábavou. Byla to taková jízda, že když si lidi vyřvali druhej přídavek, proházela si kapela role a Bobski hrábnul do strun.
Díky moc Mirovi za pozvání, díky moc Jakubovi za skvělý servis, díky neuvěřitelnému publiku v Holíči za ten Řáholec a určitě se v R-Classic ještě uvidíme.

Dudy, chlupy, juchy, duchy – HC atmo v HK (Event Music Bar, Hradec Králové, sobota 29.10.’11)

Následující snímky nejsou pro otrlé. Jsou pro ty, kdo chtějí vidět, co viděli v Eventu na Prago ještě jednou nebo pro ty, kdo chtějí vidět, co ještě neviděli. Krásné lidi města Hradeckého v publiku, ňadra dmoucí, líčka k zulíbání, prdele chlupatý, atmosféru krájenou na kila, výkony na pódiu dechberoucí… To všechno my máme, díky Chemikovi, který to celé zvěčnil. Díky.

PS: Koncept „Pěsti ve tmě“ zajímavej, Marek Vašut má určitě radost :)

Divočina ve Stounu (Frýdek Místek, 100un, 28.10.’11)

Ve Stounu je to vždycky dobrý. Ne, ve Stounu je to vždycky skvělý. V pátek 28.10. to tam ale bylo zatím nejlepší, co tam Prago Union kdy zažili.
Na našich vlastních stránkách nás nic nenutí zachovávat profesní nebo jakýkoliv jiný odstup, tneme rovnou do živýho. Stoun byl totiž živej, doslova živočišnej. Muzika a pyžmo se tam prolínali. Chlápci buřili. Ženský vřeštěli. Všichni chtěli. Kapela jela totálně intuitivně, lidi jeli totálně intuitivně. Nevím, co přesně je symbióza, ale představuju si jí asi nějak takhle. Ještě v pátek ráno jsme si mysleli, že Melodce se asi jen tak něco nevyrovná. Stounu se ten var povedlo minimálně vyrovnat. Byl to takovej zážitek, že když kapela slezla z pódia, málem si padla kolem krku za hrdelních zvuků pokřiku vítězů dnešního večera. Úlet, husinu mám, jen si na to vzpomenu.
Navíc tím velkej večer ani zdaleka nekončil. Bylo potřeba to oslavit. Ohnivá voda ať teče proudem. Spousta fans se jala slavit nejen s námi, ale i za nás a z backstage si udělal oslavný průchoďák, ale to vůbec nevadilo. Stejně jako řez hotel/fotbálek/parket partu nerozpojil. Bobski řádil jak černá ruka, mlátil s ním krump. Mrak řádil, mlátil s ním námluvní tanec dvořícího se samečka. Radimo řádil, mlátil s ním J.Dilla. Kato s Marem řádili, mlátil s nima fotbálek. Málokdo zachápal, když si parta dávala privátní moshpit nad ránem. Oslavný kolečko v klubu a pro velký úspěch oslavný kolečko na náměstí. Prááágo Čůůůryjo.
Díky Kamilovi za pozvání, Martinovi za perfektní servis a díky Stoun massiv za podporu, byla masivní. Doufáme, že budeme zase zpátky. A díky Mattesovi za přehnaný hajpování a super fotky.

Brrrrno Čůůůryjo (Melodka, 27.10.’11)

Nezačíná už to bejt trochu trapný? Čtvrtý článek na téma jediného koncertu? Na téma nějakého obyč koncertu by to možná trapný bylo, ale na téma jakéhokoliv ze tří konciků právě uplynuvšího šílenýho víkendu ani náhodou. Vzájemně se štípem, abysme se ujistili, že se to fakt stalo a když se neštípem, nahazujem další fotky a reporty. Tady je už poslední z nich z Melodky. Prago Union Livě Band, Brno, Melodka, čtvrtek 27.10.2011, foto by Jakub Scooly Vašulka.
Díky.