TV Metropol na fotkách
Vše zajímavé a důležité ohledně Prago Union a jejich rozhovoru / pouličnímu mini koncertu v den vydání desky V Barvách – 1.9.2011 ve studiu TV Metropol a před ním už padlo. Tady tedy už jen pár fotek.
Akustický rachot na release party V Barvách v Queensu
Dělat release party se stává rutinou. A protože Prago Union mají radši nápad, než rutinu, zkusili jsme to v pátek 2.9. v Queensu trochu jinak. Zkusili jsme oslavit vydání desky V Barvách (tu si mimochodem můžete objednat třeba u nás v shopu ZDE) akustickým minikoncikem. A kdo dorazil, ten myslím potvrdí, že to mělo šťávu i bez šťávy.
Jedno malý kombo, do něj píchnutý mikrofon a gramofony a jinak Watcha s kontrabasem, Mrak se španělkou, Radimo s přísnou flétnou a klarinetem a El Boogie bušil do krabice zvané kachlon. Repertoár se skládal hlavně z nových kousků. Zazněla tedy „Černobílá“, „Fialová“, „Hnědá“ a „Tónovací“. Lidi museli být potichu, aby bez zesilovačů a beden něco slyšeli. Ticho si vynahradili na konci každý pecky. Lehká nervozita muzikantská je nerozhodila a ocenili každou ze skladeb po jejím konci hurónským řevem. A když jako bonus došlo i na starší a osvědčené kousky – „Furt to tak máme“ nebo „Kandidát vět“, bal sklep Queensu jako jedno Prago, až šel mráz po zádech.
Po šesti kouskách byl nejvyšší čas opustit vedro a vydejchanej smrádek sklepa a rozjet akci „pořiď CD a nech si podepsat, co najdeš“ před shopem. A CD, plakáty a dokonce i sušenky se podepisovali snad dvě hodiny.
CD V Barvách je venku, je to oslaveno, zapito. Díky všem, co dorazili podpořit, díky Queensu za párky a díky Crayovi za parádní fotky.
Prago V barevných fotkách
Tady je první sérka fotek k desce V Barvách, focená ve Vršovicích na nádraží. Ať se líbí.
Foto: Alexander Dobrovodský (www.dobrovodsky.cz)
Zajímavá Smržovka
Určitě jste slyšeli v životě spoustu frází. Znáte „srdíčka“ i „štěstíčka“, znáte PR kudrlinky a zrcadlový finty, kdy se z propadáku udělá triumf. Možná tak na vás bude působit i zpráva o hraní Prago Union Livě Bandu na festivalu Eurion ve Smržovce. Jenže pro nás to bylo fakt fajn. Ona každá akce je trochu jiná a z každé si člověk opravdu odnese něco trochu jinýho.
Záleží odkud se na to díváš a jakýma měřítkama chceš akci měřit. Festival Eurion proběhl na závěr naší festivalový sezony. Tu jsme po většinou trávili na pódiích, pod nimiž byli minimálně stovky, většinou ale tisíce lidí. To se o mejdanu na Smržovce rozhodně říct nedá. I tak ale tenhle mejdan znovu dokázal, že mezi počtem návštěvníků a hmotností odnášeného zážitku není nikdy přímá úměra. Někdy k zážitku dopomůže i náhoda. Tady pořadatel zapomněl na gramce a Maro tak místo skrečování točil zapomenutým losovacím bubnem. Lidí bylo v sále Parkhotelu Smržovka tolik jako by to byla veřejná zkouška pro partu. Jenže protože lidi se chovali jako PARTA a ne řídké „publikum“, tak i hranice mezi jevištěm a hledištěm mizela pryč a vůbec nevadilo, že druhý den se jelo na Hip Hop Kemp pro 25.000 lidí. Bylo to supr.
Díky Rudovi za pozvání (i když Maro z toho bubnu místo gramců radost neměl) a díky všem za nezapomenutelnou atmošku.
Sleduj fotky, co nafotila Petra B přímo ZDE.
Jak na Churchillu hovno hořelo
Vroutek u Podbořan. Pro milovníky vlastivědy ještě jednou, ve Vroutku u Podbořan. Podbořan. Přesně tam proběhl už dvanáctý ročník fesťáku Rock For Church(ill).
Jaký to bylo? Bylo to sakra horký. Zatr sakr, to lejno doslova hořelo, synu. Nebýt to na trávě, tekl by nám pod nohama asfalt. Nejoblíbenější vychytávka místní backstage je pumpa, kde si pumpovací štangli podával Hájíček z Krucipüsk se Skibobem z Prago Čůůůryjo.
Pro Prago to byla výzva. Hrát mezi Krucipüsk a Visáčema. Hrát na fesťáku, kde publikum zvládá lépe pogo, než C-Walk nebo krump. Na fesťáku, kde jak každej ví, vzniknul nápad na Prago Union Livě Band. Hrát na fesťáku, kde je takový vedro, že Kato na úvod ze slušnosti a pro jistotu prohodí „Doufám, že jste tady kvůli naší muzice a né kvůli tomu, že je tady stín“. Hrát na fesťáku, který moderuje šílený Lucky Lucasso, kde stage hlídá Samuel Leon na motorce… Sečteno, podtrženo zkrátka výzva a hozená rukavice.
Prago jí ale zvedli a s posledním víkendem letošního festivalového léta se rozloučili se ctí. Navíc se ukázalo, že živá kapela je dobrej nápad i v počasí, kdy z nebe padaj mrtvý ptáci, takže asi dobrý. Díky všem za podporu v tom tropickým šílenství, díky Kamilovi za pozvání, Janě s Lomeshem a Sukim za kormidlování. Vidíme se za rok.
