Divočina na Vysočině (Jihlava, Soul, 23.3.’12)
Co ke koncertu Prago v klubu Soul vlastně říct? Že byl totálně skvělej? Že klubem prolétala husí kůže ještě než to celý začlo, když si kluci z Livě Bandu pro kluky z PIO Squad jako překvapení připravili nastudování jejich třech pecek? Že lidi pařili, jako by letos fakt měl skončit svět? Že holky měly prsa, že mezi nima udrželi kelímek piva (to jako fakt, důkaz je na jedné z fotek níže)? Mrkni na fotky, co nám poslala Radkoslava a uvidíš sám.
Díky Jihlava, byla to paráda. Díky Filipovi, Martinovi a Kozlovi, kterej bohužel nemohl. A snad se zase uvidíme.
Punk rap (Martin, FBC, 25.2.’12)
Je fajn, dostat se díky živé kapele občas i do jiného prostředí, než je klasika rap. Někdy se ale taky stane, že je to někde mezi zombie bálem a peklem a výsledkem je punk rap.
Ve Funky Bastards Clubu v Martine se děli věci, co vstoupí do legend. Když publikum během koncertu kejve hlavu, je to fajn. Když skáče, je to super. Kde to ale je, když dělá během koncertu kotrmelce, fou rýl? V Martine, v FBC. Že Kato sázel fóry a hajpoval jak o život, že to El Bahrajný válcoval za studena, Mrakofka hrabal do strun, jak kdyby na tom závisel jeho hustle, Watcha tvrdil groove, Rejdymou dul, až se hoty zelenali, Maro se nenechal zahanbit, protože Martin skreče potřeboval jako svině škrábání a Tomáš si mohl na pultíku prsty ukroutit… To bylo asi místňákům v delíriu trochu fuk, ale hlavně, že se všichni bavili. Atmoška jak z narvaný zkušebny byla ale i tak nezapomenutelná.
K tomu ještě bydlení na fotbalovým staďáku – připadáme si jak Maradona, teď už jen to vytápěný záchodový prkýnko a non stop přísun zmrzliny a je to tam.
Díky Gabovi za to, že se vyznal v indiánském uzlíkovém písmu místních kabelů. Díky Martinovi Fedorovi, který tenhle Martin nafotil. A samozřejmě díky Majkymu za pozvání.
Prago v Ostravě, pyčo (Marley, Ostrava, 24.2.’12)
Tohle byl metal v Metan City. Dámy a pánové: ano. V pátek 24.2. to byl na Prago Union + Livě Band v Ostravě v klubu Marley sakra barevnej nátěr. Byl to var. Lidi řvali, jako bysme nehráli v klubu na Výstavišti, ale vyprodali Bazaly. Lidi řvali tak, že by dostali husinu i z hluchýho. Lidi řvali jako by Prago Pyčo byla nejvíc cool hláška a jejich srdcová kapela zároveň. Marley hořelo nadšením. Holky byly sexy, věděli to a dávali do toho všecko. Týpci se plazili po stropě. Vydrželi pařit a skákat celej koncik, tedy skoro dvě hodiny. Narváno. Atmo stříká a dá se krájet zároveň. Neuvěřitelnej zážitek. O S T R A V A R…
Kdyby snad někdy někdo pochyboval stylem „má to vůbec smysl?“ a podobně, koncerty jako tenhle v Ostravě jsou ten nejpádnější argument a ta nejlepší odpověď. Stojí to za všechno.
Navíc koncertem zážitek jménem Ostrava nekončil, neuvěřitelná časová konzerva jménem Hotel Metropole s halucinogenním lustrem, co vypadal jako ulovená medůza, nápisem „lázně“ na papundeklových dveřích do pochybné koupelny nebo famózní zasedačkou se stolem na hostinu rytířů kulatého stolu, králů nebo přinejmenším soudruhů celýho ervéhápé? To bylo zatracený hácé.
Ostravo díky. Díky Lowovi, že nás pozval a že je profík. Díky Tomášovi a Báře z Marley za tradičně supr servis. Díky Lukášovi Plačkovi za fotky. A hlavně: ještě jednou díky neuvěřitelnýmu místnímu publiku. Začíná být problém si udržet přehled o tom, kde to bylo nej, ale Marley každopádně velmi zásadně promlouvá do pořadí na bedně. Slovo. Jedna.
Prago a Navigators na Nordix? Parťáci ve zbrani
Prago Union Livě Band a Navigators se na Red Bull Nordix konečně potkali na jednom pódiu v plný palbě. A stálo to za to – na jevišti, v hledišti i na kalbě. A teď nám ještě kytarista z Navigators Jirka Štarha poslal tyhle krutý fotky. Podobný parády na jeho stránkách www.jiristarha.cz najdete ještě víc
Díky moc.
Víkendový trojboj part 2: Moravská Třebová
Prago Union se pomalu ale jistě rozjíždí k dalším a datům jejich tour. Jen 14 dní po prvním koncerte na Flédě, kterým jsme ukončili ‚lednovou pauzu‘, jsme se opět vrátili na Moravu a to přímo do Moravské Třebové. Byla to vskutku monstrózní logistická akce. Od 9h od rána zkouška, ze které nastalo nalodění do tak milovaného ‚žihadla‘ s vůní KISS a následná cesta.
Varování mrazu a sněhových kalamit se naštěstí nenaplnila a obleva nám umožnila dorazit na místo s předstihem. Po ubytování se v báječném hotelu BEST a prodloužené zvukovce nás čekalo to nejdůležitější. Vyzvednout Kata a Mara v Třebové, tentokráte České, kam je přivážel zpožděný dezorient express přímo z jejich pražské show v rámci mejdanu SWAG v Chapeau Rouge.
Kolik nám to celé trvalo? Na to, že hrajeme už od 9h od rána je už po 1 hodině v noci a koncert stále nezačal, no ten dnešní den trval krapet až moc dlouho. Publikum v klubu Duku Duku, jehož program sliboval ‚Prago Union a Erotika tento vikend‘, nebylo nejpočetnější, ale zato oproti jiným ‚štacím‘ nebylo ještě v tuto ranní hodinu na kaši a tak se tentokrát zombie bál nekonal.
Co dodat ke klubu Duku Duku? Krom toho, že to tam je docela dobrý tam maj neuvěřitelnej zvuk (hraje to tam jak víno!!!) a velmi vstřícný zvukaře, který známe už z Boskovic. Už na zvukovce ne a ne odejít, jak si naše uši šmakovali. Mrak po koncertě prohlásil, že jsme při tomhle koncertě ‚překročili nějakou hranici‘ a musím dodat, že to hrálo prostě skvěle. Bobski to sázel strašným způsobem (OUUU!) a zbytek party se rozhodně nedržel zpátky. Majitelé klubů, nevymlouvejte se na akustiku a zajeďte se přiučit do Moravský Třebový, tam to ví!
Díky Martinovi a Evě za pozvání (snad u vás jednoho dne vyvěsíme tu ceduli VYPRODÁNO, co tam leží v kanclu) a paní Václavkové z BESTu za noční vstávání a otevírání vrat!
Fotky si můžete prohlédnout ZDE: