Prago Union nominovaní na Anděla. Že by hattrick?

A je to venku. Nominace na žánrové ceny Anděl za rok 2013. Historie se leckdy opakuje, jindy možná zavazuje nebo tak něco. Pravda je, že počet cen Anděl a vydaných alb Prago Union je poslední roky stejný. 2 (za Dezorient Express i V barvách). Očekávání tu asi jsou, tak určitě. Velká je ale taky konkurence. V kategorii Hip-Hop jsou nominováni James Cole za album Moby Dick, Vladimir 518 za album Idiot a Prago Union za album Vážná hudba.
Po nominaci na ceny hudební kritiky Apollo, kterou si nakonec odnesli Bratři Orffové jsou tak Prago Union v rychlém sledu nominováni na druhou hudební cenu. Jak to dopadne s touhle se dozvíme už v pátek 14.Března na vyhlašovacím ceremoniálu v pražském Paláci Akropolis. Vstup i ring volný.
A pokud by vás to zajímalo, tiskovka o nominacích oběhla pár médií. Že v případě Prago Union reálně hrozí „Andělský hattrick“ si sice nevšimli nikde, ale stanou se horší věci.

ProtiŠedi.cz ZDE:
Muzikus.cz TADY:
CenyAnděl.cz TU:
KulturníservisPuls.cz TUHLE:
MusicServer.cz TÁMHLE:

Radimo reprezentuje na RBMA Bass Campu v Blavě

Rejdymou není jen kapelník Champion Soundu. Automekánik koncertního diesel motoru Prago Union. Není jen koncertní trubadůr a mstitel s píšťalou. Radimo je taky producent, ha. Nenaseká toho kvanta, z šuplíků mu rozhodně bubny nepřetékaj, ale třeba společné album s Madame Pepper – Drummond budiž důkazem, že je s produkcí dál, než v rovinách kastelánství zvuko vzdušných zámků. A že to s produkcí myslí seriózně a bez přemrštěných ambicí si zkrátka užívá cestu za hledáním dokonalého beatu dokládá i jeho dlouhodobá snaha dostat se na workshop všech workshopů aka skutečné lejno aka topa-di-top aka Red Bull Music Academy.
Zatím to nevyšlo, ale letos je destinací vysněnou dokonce Tokyo… První hraniční kámen už má za zády. Doslova. Neb toho času sedí ve vlaku směr Bratislava, jelikož se ocitl mezi patnáctkou pozvaných Česko Slovenských producentů / muzikantů / DJs co se bez ohledu na stylové vyhranění, pohlaví, vyznání, či město trvalého pobytu schází na RBMA Bass Campu, aby to tam po 4 dny hrotili, předávali si zkušenosti, dojmy i pojmy a společně tam tvořili. Místo, kde být se jmenuje Cvernovka. Ze zvuku zasvěcených jmen lektorských má jistě to nejzvučnější Hudson Mohawke. Ale zajímavého toho je na programu více. Kdo jste v okolí, můžete dorazit i na přidružené mýdlové dýchánky aka mejdla. Kdo ne, držte třeba Radimovi co uznáte za vhodné. Bude doufat, že to není prostředník.
Představení 15-ti pozvaných hudebníků na RBMA Bass Camp najdete ZDE:
V pondělí 17.2. pak můžeš zůstat v zóně a vyrazit na dokument režiséra Ralfa Schmerbera – What Difference Does It Make? Red Bull Music Academy slaví rajcovní 15-té narozky a ty si v Praze v kině Aero a v Brně v kině Scala můžeš alespoň zprostředkovaně šáhnout na to, co se na tomhle vysněném workshopu těch 15 let dělo a na co si při troše snahy můžeš sáhnout v budoucnu taky sám vlastní pazourou a slyšet na vlastní blatouch.
Info o premiéře dokumentu, lístcích a všem okolo najdeš TADY:

Každý na mě měl předem hotový názor, ohlíží se Kato za koncem Chaozzu – iDnes.cz

Článek / rozhovor s Katem ohledně jeho zařazení do Galerie NE najdete na webu iDnes.cz. Honza Vedral se rozmáchnul a rozepsal až nečekaně a přes pár nepřesností (deska Rigor Mortiz rozhodně nevyšla po rozpadu Chaozzu atd) tak člověk projede celou horskou dráhu Katovi hudební kariéry.
Najdete ho přímo ZDE:

Stokrát ne. Sto první bude Kato z Prago Union

Internetová Galerie NE přivítala v multimediální sbírce už 100. osobnost. Stala se jí Anna Kuchařová, studentka ČVUT a přední česká slacklinerka. V projektu, jenž mapuje příběhy lidí, kteří se nebojí jít proti proudu, se zařadila vedle osobností činných ve veřejném životě, umělců, lékařů, právníků a dalších, kteří vyslovili silné, inspirativní ne.

Galerie NE vznikla na jaře 2012 jako odpověď na dobu „yesmanů“, kývačů bojících se z nejrůznějších důvodů vyslovit svůj názor, jít vlastní cestou. Za tu dobu autorský tým šéfredaktorů Jana Hanzlíka a Pavla Eichlera shromáždil stovku zajímavých příběhů, unikátních fotografií a originálních videí.

101. ne bude patřit příběhu hudebníka Adama Svatoše, známého pod uměleckým jménem Kato, lídra hiphopové skupiny Prago Union, který se na domácí hudební scéně pohybuje do poloviny 90. let, kdy do ní vlétl se skupinou Chaozz. Jeho ne předem hotovým názorům vyjde v Galerii NE tento týden.

„Za rok a půl se nám povedlo shromáždit zajímavou sbírku osobností, od čtenářů nám chodí pozitivní reakce a díky kontaktu s nimi víme, že mnohé z nich Galerie NE opravdu inspiruje,“ říká jeden z šéfredaktorů Pavel Eichler.

„Sto lidí, to už je půlka Poslanecké sněmovny, a kdyby ta naše disponovala osobnostmi Galerie NE, byla by Česká republika neobyčejně krásné místo k životu,“ dodává druhý šéfredaktor Honza Hanzlík.

Inspirativní příběhy a fotografie silných osobností jsou primárně k vidění na webu www.galerie-ne.cz, několikrát za rok se ovšem vydají z virtuálního prostoru také do skutečného, analogového. A to prostřednictvím výstavy v pražském klubu Újezd u příležitosti druhých narozenin Galerie NE a také na vybraných akcích v mobilní Galerii NE. Pokud se chcete potkat s osobnostmi z galerie a jejími autory, sledujte www.facebook.com/GalerieNE.cz.

Na stránkách www.galerie-ne.cz mimo jiné najdete ne zániku slavného klubu Antonína Panenky, ne sraní se se životem Ladislava Klímy, ne zradě kamaráda a vlastního přesvědčení Petra Čepka, ne šedivým ulicím Michala Škapy, ne pošpinění jména jednotky Lumíra Němce, ne zdravotnímu omezení Marka Odstrčilíka, ne šmejdům Silvie Dymákové, ne vlastním dětem Zdeny Mašínové a další.

Klasika po všech stránkách. Prago, pyčo – recenze na CD Vážná Hudba alá FullMoonZine.cz

Takže real recognizes real. Chvilku to trvalo, ale hlavní je, že jsme se dočkali. Recenze, kterou napsal na desku Vážná Hudba Jakub Šíma z FullMoonZine.cz, tu to prostě chtělo.
Žádné nekritické adorování. Žádný přimhouřený oko. Žádný nemístný soucit „vždyť ten kluk nemá zuby“. Žádný stoupání si do fronty na podpis. Žádné falešné trubadůrství za ozvěny minulosti, „za zásluhy“. Zároveň ale žádný pranýřování vlastních mindráků v muzice někoho jiného. Plácání o hovně. Křičení do světa že dokážu zpražit desku a vlastně si jí pořádně nepustit, natož si dát čas se jí prokousávat. Recenze. Kritická. S názorem a argumenty. Se cení.
Jakub Šíma nenechal na Katovi nit suchou, nadšení z desek předchozích se mu tentokrát vyhlo, přesto Vážnou hudbu chválí. Místo citací, glosování a recenzování recenze nezbývá než doporučit, abyste si jí přečetli sami.
Povinnost nejen pro skalní přímo ZDE: