Media
Tenhle „pochybnej poeta“ je jiná liga – 4 z 5 v recenzi CD Vážná Hudba v časopisu Rock & Pop
Tak ona se ta deska Vážná Hudba asi vážně líbí i hudebním kritikům. Další důkaz vyšel v časopisu Rock & Pop, kde se do ní pustil Roman Jireš. I jemu Vážná Hudba posloužila jako lék na chronickou skepsi z desek, kde se autor „nimrá ve svém nitru“, protože Kato je „jiná liga“. I jemu přijde deska moc dlouhá: „‚Zvoník, co neví která bije‘ a jeho spoluhráči nabízejí jednadvacet kousků, z toho a jeden vydařený cover Mňágy & Žďorp a to je trochu moc. Chtělo by to prorubat, aby se posluchač nemusel obávat, že se Kato jako Jára Cimrman stane sopkou, která svou erupcí zahltí sama sebe.“ I pro něj je ale závěrečné resumé jasně pozitivní: 4**** z 5 a hodnocení: „Přes drobné zádrhele, jakým ja například vousatý rým mobil / debil, je Vážná Hudba kandidátem na hiphopovou desku roku“. Pokud jsou mobil/debil a stopáž jediným výrazným problémem, není to snad až taková Katostrofa :)
Celou recenzi najdete v aktuálním čísle časopisu Rock & Pop.
Hudba je mocnou drogou, která má sílu spojovat bez ohledu na žánry – report z Mighty na Coremusic.cz
Že Prago Union neposedí, ani co se škatulek týče, to se ví. A může jít jak o hraní na místech a fesťácích, „kde by je jeden nečekal“, tak třeba o rozhovory pro média „od kterých by druhý nečekal, že je to bude zajímat“. Bez ohledu na čekání nebo nečekání se ale děje obojí a na Coremusic.cz nedávno vyšel další důkaz. Vlastně kombinace obou. Na tvrdý musice věnovaném serveru vyšel report z alternativního festivalu Mighty Sounds a Prago Union v něm se svým nedělním koncikem hrají velmi důstojnou roli: „Dav byl až na jedno primitivní individuum skvělý, „nikam nešel a v rytmu se hýbal“. Set Prago navíc jakoby podtrhoval to, co bylo vidět i během celého Mighty Sounds. Hudba je mocnou drogou, která má sílu spojovat a to bez ohledu na žánry nebo subkulturní rozdíly, a tak jsem hodku věnovanou Prago Union strávil obklopen jak mezi hardcoristy, tak například i mezi rastafariány nebo skáčkaři.“ Redaktor Gumi, který s Katem pro stejný server nedávno dělal rozhovor tak vlastně vystihl podstatu věci. Muzika Prago Union má, jak se zdá, ten dar spojovat spoustu zdánlivě nepropojitelných světů. Což je krásnej dar.
Díky za prostor. Celý report si můžete přečíst ZDE:
Zadlužený a bezzubý král rapu – pětistránkový rozhovor s Katem v časopisu Týden
Ve včera vyšlém časopisu Týden číslo 31 najdete pár zajímavých věcí. O recept na flákotu na grilu ani trable rodokmennového plánování Winsdorů nám ale asi nepůjde, co? Ne, nepůjde. Půjde nám o rozhovor s Katem. A že je formát, nafasoval formát. Zpovídající redaktor Jakub Kvasnička se toho nebál a rozmáchl se rovnou na 5 stránek. A pravda je, že čtení je to celkem zajímavé. Ostatně stačí skočit do nejbližší trafiky, Týden číslo 31 si pořídit a přesvědčit se od strany 44 dál sám.
Prago přeskočili další, vyšší laťku – plné hodnocení CD Vážná Hudba v recenzi na iREPORT.cz
Tak hurá. Viktor Mašát je chodící důkaz toho, že i ve „velkém“ a „zavedeném“ médiu může být redaktor, co se nestal „sochou běžícího muže“ a desku, na kterou se chystá napsat recenzi, nejdříve naposlouchá a nechá působit a svůj díl napíše teprve když čas uzraje. Měsíc a půl po vydání je celkem dost, ale když si jeden tu recenzi čte, to čekání se vyplatilo.
Viktor Mašát desku Vážná Hudba nepitvá, i když by si o to kolekce Katových pecek s pracovním názvem Katologie možná taky říkala, ale po povrchu neklouže už vůbec. Viktor Mašát pro vás nesepsal nudný elaborát referátového typu na 10 stran, ale na rozumném počtu znaků se mu daří čtivým způsobem novou desku vystihovat. Kloboučku pro texty: „Že jsou texty opět o třídu jinde než zbytek naší scény, krásně ilustrují ty skladby, jež rapper věnuje svým věčným trablům. Těžko najdete někoho jiného, kdo ve své písni potřetí vypráví zase ten samý příběh, ty stejné přítěže a přesto to opět podá jinak, najde nová slovní spojení a „mnohasmysly“ tak, aby to do sebe perfektně zapadalo. Posun je znát i v občasném zabroušení do filozofičtějších témat, jež dříve neměly takový prostor.“ přibyl i klobouček pro muziku: „Zlepšení je cítit i po hudební stránce. U Katových beatů je znát progres i snaha naslouchat muzikantům v kapele. Do party jejich tvořitelů přibyl silný hráč – Ondřej Žatkuliak, zvukový mistr a jeden z prvních, kdo se v našich končinách snažili o živý hip-hop. Vrcholem této spolupráce je duel beatů v skladbě „Kramle“, kterážto je díky autorství obou rozdělena do dvou různorodých celků. Přitom budování atmosféry v hudební složce je, pakliže máte silné a posluchačsky náročné texty, nesmírně důležité. Nebylo-li by hravé hudby, upadl by mozek do monotónnosti a těžko by dokázal vnímat básnické obraty, jež jsou Katovi vlastní.“ A výsledek? Výsledkem je, tadada ta ta dá, plné hodnocení 7/7. Wau.
Jak sedne tahle recenze vám nejlépe zjistíte, když si jí celou přečtete přímo ZDE:
Popravil nás Kato – rozhovor na Ventilacemagazin.cz
S rozhovorama je to možná trochu jako s muzikou. Samozřejmě existuje dělení na „starý“ a „nový“, ale mnohem důležitější je na „dobrý“ a „blbý“. A nějaká úměra mezi tím, tu nemyslím, že by už někdo objevil. Důkazem budiž třeba rozhovor s Katem na webu Ventilacemagazin.cz. Nevzniklnul po nějakém velkolepém stadionovém triumfu, ale komorním konciku v indiánském klubu Ojai v Letňanech. Úspěšně se mu dařilo maskovat stopy a unikat naší pozornosti. Celý 4 měsíce „starej“ už si tam takhle zahnívá. Našli jsme ho dneska a přesto se zdá mnohem zajímavější, než všechny rozhovory k aktuální desce Vážná Hudba. I kdyby se postavili do pozoru a do jedný lajny, nedali by tohle. Jestli jich totiž většina zoufalecky vrávorá jak v kramflecích na ledu a klouže po povrchu, kterej ani neškrábnou, tohle je óda na potápění do hlubin zákoutí paná Katokomby.
Takže hlubokej nádech a pojď mi ZDE: