Pohodička na Besedě u bigbítu

Vzpomínkové putování prstem po mapě a hlavou ve vzpomínkách pokračuje. Dnes jsme totiž dostali parádní fotky z ještě parádnějšího festivalu Beseda u bigbítu. Jak už název mecheche napovídá, na rap tu zrovna stavěný / zvyklý / zvědavý nebývají. O to větší výzva tenhle skok do neznáma pro Prago Union byl. I když do neznáma. Mrakofka už tu hrál se svou jinou kapelou loni a s projektem Soliloqui tu nakonec hrál i letos. Reference jsem měli jen ty nejlepší a i když jsme nevěděli, co vlastně čekat, dost jsme se na to neznámo těšili.
V pátek 3.8. byla D1 zasvěcena partě AC/DC – rozuměj „highway to hell“, ale protože náš lobotomní sbor potřebuje extra rezervy, dorážíme s vlčákem až mezi lopatkama, spařený jak vrata od chlíva, ale včas. Na rozdíl od basáka Soliloqui. Každopádně jestli nás něco pohltilo, jakmile jsme zaparkovali žihadlo v areálu Topolového hájku kousek od Hodonína, byla to naprostá pohoda… K čertu s klišé, to byl pocit jako byste vstoupili do oázy. Klid a dobrá nálada prostupoval všemi a vším. Obklopeni holkama v batykovaných tričkách a klukama s všemožnými pokrývkami hlavy, vyjma kšiltovek, nám ale je lépe, než kdekoliv jinde. Pobaví nás živočišná bezprostřednost a drajv ukrajinské dvojky Zapaska. Čučíme, jak Mrak zpívá se svou druhou kapelou Soliloqui a už jdem na věc.
Mravenčení příjemného stresu „jak to dneska dopadne“ opadá s prvními tóny a nahrazuje ho mravenčení husí kůže, když je jasné, že to dopadá dobře. Festival Beseda u bigbítu má v podtitulu slogan „Kultura z jiného světa“. Na letošním jubilejním dvacátém ročníku jsme takovým ufem mohli být klidně my. Místo křeče pudového bránění se tomuhle ufu nás ale Beseda u bigbítu vítala s otevřenou náručí a potleskem ve stoje i v sedě.
Byla to zkrátka pohodička a nikdo se za to nemusí stydět. Děujeme moc Kač za tu odvahu nabookovat starý hiphopový hovada na tenhle parádní festival, děkujeme za skvělý servis i parádní fotky alá Jakub Hemala a výborné publikum a doufáme, že se ještě někdy uvidíme.

Duha na Colours Of Ostrava

Něco málo zapomenutých fotek z nezapomenutelného Colours Of Ostrava 2012 v parádním novém areálu festivalu, kde Prago Union + Livě Band zahráli v Modré Zóně.
Foto by Petra B.

Trojboj na Uprisingu

Hlavní vítězství Uprisingu 2012 je vítězství nad počasím a smůlou. Loni v létě déšť a vichr, v zimě více „fyah“ než by stačilo na celej Babylon… 24. a 25.8. naštěstí v oblasti Zlaté piesky v Blavě jen krásný azůro, sluníčko a nadšení, kam se člověk podíval. Pragofka hrála v sobotu na závěr hiphopového trojboje Vec / Moja Reč / Prago Union za doprovodu Livě Bandu a je bez debat, že to byl jeden z nejlepších fesťáků tohoto léta. A lidi? Sleduj foto, víc už jich tam měli jen headlineři.
A vůbec, má smysl vám vyprávět, jak se Zverina ztratil a našel se šlápotami na totálně špinavém tričku těsně před koncertem? Jak nad ránem na hotelu Flóra totálně najebaný týpek dával Rytmusovi punchlines a vyděsil tak recepční k smrti? A že tam měli sedačku Kodreta, moderní hit mého mládí? Že DJ Vadim zahrozil totálně zabijáckým DJ setem, který roztančil i důchodce v našich řadách?… To z fotek nasajete sami, ne?
Díky Sveťovi za pozvání a díky Romanovi jak za servis, tak za to, že nás nechal přetáhnout o 5 minut a zahrát „Hey!“ – bez toho by to nebylo ono. Díky lidem za to, že byli úžasní a díky Petře za fotky.

Jinak reporty z fesťáku se zmínkami alá „skvelý trojkoncert Veca, Mojej reči a Prago Union s Livě Bandom ukázal kvalitu domáceho hip-hopu“ najdete třeba na webu Hudba.sk ZDE: a bez povšimnutí neproplul hiphopový trojboj ani pod drobnohledem reportu Webnoviny.sk ZDE:

Radimo mediální hvězdou?

Už to tak bude. V rychlém sledu se na „zvláštní“ kombo učitel v lesní školce / kapelník Livě Bandu od Prago Union namotalo už druhé zásadní domácí mainstream médium a po rozhovoru v MF DNES byl včera (ve středu 1.8.) po 10 ráno Radimo hostem pořadu Studio ČT24. Pokud tedy chcete vědět, jak se dá zvládá chození s dětmi po lese za jakéhokoliv počasí a chození se zombies po klubech za jakéhokoliv počasí, můžete mrknout ZDE: a posunout se v timelině na čas 53 minut.

Barevný Prago Union zablikali na černobílý noci

Sobota 21.7., Hostinné, Black & White Night, koupaliště… Všechno by vypadalo báječně ještě než Dezorient Express s Prago Union opustil Vršovice, jenže… Jenže ono počasí se v lepším případě mračí, v horším na nás prská a povětšinou na to rovnou bez bázně a hany prostě chčije. Jak tohle dopadne?
Podhůří Krkonoš. Parádní prostředí. Areál starýho, nepoužívanýho místního koupaliště – „město nechce dávat prachy, asi má jiný priority a tak to tu chátrá“ dostáváme vysvětlení v kostce pár vět když šlapem vlahý pažit.
Na pódiu místní punková legenda v klobouku s kytarou. Největší úspěch má místní hymna „Tráva“. Moderuje další kultovní domorodec – dreadatý Rošťák s bezdrátovým mikrofonem vzadu za pasem svých bílých kalhot od obleku v roli kvéru. Chčije fest. Občas vypadne elektrika. Prostředí je vážně dřevní. Kde jinde ale hledat skalní fandy, když ne v podhůří? Lidi jsou naprosto skvělý. Přes lehce skautské podmínky z toho všeho tady dýchá možná trochu naivní, ale o nic méně krystalické nadšení pro věc. Prago to sypou pro všechny flinky a floutky, který skáčou nadšením metr do vzduchu. „PPS“ zní premiérově v live podání a můžem na fotbálek.
Hostinné, díky moc, byla to paráda. Díky Izabele Grundový za fotky. A hlavně: díky Matějovi a celý jeho partě za uspořádání a starost o naše pohodlí a doufám, že se ještě uvidíme.

Zpět

« Newer Posts

Older Posts »