Velkolepé barvy ocelového města (Colours Of Ostrava, 19.7.2014)

Colours Of Ostrava… Potřetí už nás volá Ocelové město na svojí festivalovou chloubu. Potřetí za sebou jedem hájit zástavu Prago Pyčo na vlajkovou loď asi všech domácích fesťáků.
Je to veliký. Od očekávání, přes areál po návštěvu. Všechno obří. Rozzářený úsměvy ve stínu vysokých pecí. Nadšením pulzující, poslechu dychtivý dav proplouvá mezi komíny a dopravníky. Nejdřív si plníme povinnosti. Autogramiáda…. No, v podání Pragofky nejde o škrobený akt s fejkovými úsměvy na zubní pastu na krvavé dásně, ale fellení, co končí kde jinde a jak jinak, než nad battlem. Ve fotbálku. Sobota 19.7. je prostě krásnej den a společným jmenovatelem vší tý proudící energie je muzika. Vidíme, slyšíme a zažijeme jí tu hodně. A Tribe Called Red, Angélique Kidjo, John Grant, Robert Plant… Sluchu ale, zdá se, dopřeje místní publikum každému projektu. Když krotíme husinu z hurónského řevu, co budí na naší stagi WWW Neurobeat & Pavel Fajt před námi, brní naší partou napětí, abychom ten level udrželi.
Zvučíme v klidu dvě hodinky, Tomesh Přelíbezný hlásí a vyhlašuje jako někde mezi králem a králem od autodromu a nemůžem se dočkat, až to celé vypukne.
Jasně. Doufali jsme. Věřili jsme. Ale že bysme si snad dovolili počítat s tím, že by se atmo mohlo snad jen blížit tomu, co se na Radegast Czech Stagi při konciku Prago Union + Champion Sound nakonec odehrávalo? Ne, tolik drzosti bychom vážně neměli. Lidi vypadali jak placený kompars, co si chce vynutit účast v druhém dílu nějakého halyvůdského hudebního trháku. To bylo trhání rodidel. A když jsme museli skončit, kdyby tu byl strop, musel by spadnout. Odtud se nám opravdu nechtělo, ale museli jsme. Teď ještě mrknot na vynikající Skip & Die a nechat emoce nad ránem doznívat a příjemně se rozlít do každé molekuly unavených schránek.
Takže Colours, co dodat? Díky, pyčo. Ultimátní zážitek.
Díky Pavle za pozvání, bylo nám ctí moci se vrátit na prkna, co znamenají Colours. Myslím, že můžeme s klidným srdcem říci, že i v malých čechách máme velký světový fesťák. Díky Jakubovi za skvělý servis. Díky Petrovi, že se o nás na místě postaral. Díky Zbyňkovi a klukům od zvuku za křišťál, co na Colours lahodil našim uším. Snad to nebylo naposledy, co jsme se viděli Colours.

Setkání u barevného rodinného alba (Colour Meeting, Polička, 12.7.2014)

Colour Meeting, Polička… Zdá se, že je to pro nás akce zaslíbená. Už třetím rokem nás tu chtějí, už třetím rokem poctivě oslovují a až na potřetí to konečně taky vyjde. Zdá se to možná úplně logický a nijak zvláštní, ale zvláštní to je. Trpělivost, pochopení a jasná vize. To je něco, s čím se našinec nesetká až tak často, aby to snad mohl považovat za „normálku“.
Je sobota 12. Července a Žihadlo konečně nabírá kurs: Polička. Slabou hodinku po plánovaném srazu nabíráme v Humpolci Guryho, když Tomáš ze Studia Jižák, co jel navštívit studio babička, hlásí se na pozici. A podobně tak el kaptén Radimo, který sem manévruje zase rovnou z festivalu Pohoda. Takže zase jen Dezorient Express, co se řítí od Havl Brodu trošku víc doleva, než by se slušelo nabírá sekeru. Chybělo málo a potkali se u Kolína. Včasným manůvrem v kombinaci s dvojhodinovou rezervou ale přijíždíme takřka na vteřinu včas. Dělalo se, co se mohlo.
Po všem tom shonu nás čeká úplná oáza. Ve stínu hradeb posluchači posedávají na lavičkách. Místní stánek vaří pochutiny, podávané na porculánu. Tady, kde se zastavil čas by rád zastavil svůj spěch i počestný pocestný. Ale bohužel, není na to čas.
Hurá na prkna, co znamenají stage a břinknout do strun, co to dá. Prago Union nedělají svému jménu ostudu. Zahanbit se nenechá ani diesel power Champion Sound. Publikum je vyladěno famózně. Obvyklá show má navíc shodou okolností dva neplánované hosty na majku – Madame Pepper, jejíž vibrování v refrénu koření sladký „Recept“ v mimořádnou delikatesu. A rapový koule přidá „Hip Hopu“ Kensaye.
Bylo to skvělý. Musíme zas běžet, ale kdyby to šlo, rádi bychom se tu zastavili ještě někdy v budoucnu. Pokud si promotéři trhají vlasy, že nejdou naplnit nějaké olbřímí vize a padají na ně deprese z přerostlých ambicí… Jeďte se podívat na fesťáky jako je Colour Meeting. Jsou živoucím důkazem, že i poctivý menší fesťáček s rodinnou atmoškou jde uspořádat se ctí a je v konečném důsledku mnohem lepší, než nedomrdlý pokud o přebrandovaého mamuta bez duše.
Děkujeme Dušanovi za pozvání na fesťáček s duší a trpělivost. Trvalo to, ale snad stálo to čekání za to. Děkujeme skvělému publiku i vynikajícím kuchařkám. A poslední shout out to Petra B. za atmo, zachycené na fotkách:

Prago v Praze zdarma dnes – na Jungmaňák vlez

plakat_jungmanakVěz, tam zakopán je pes. Odhoď stres, děs i běs sedni si na pařez a houbu sněz. Yes. Zábavný orchestr Prago Union + Champion Sound, jemuž šéfuje Prokop Buben, jinak též známý jako Kato už dnes ve tvým městě. V Praze. A protože Praha je matka měst, pak zaručeně ve tvým městě, ať už jsi odkudkoliv. Na mejdanu Jungmaňák s Era světem. Jako support dorazí Pitch Bender ft. Jen Hovorka, kteří začnou v 19:00 a od 20:30 do 21:30 Prago Ányjo.
Když to stihneme zapojit a nazvučit dříve, začneme i dříve, konec v půl desátý je ale danej naprosto pevně a neměnně. Chceš-li tedy Prago zříti, je třeba včas se přířítiti.
Další info na FB události ZDE:

Jak jsem vybatllil Seagala (Rock For People, Red Bull Tour Bus, 3.7.)

Každá akce je něčím zvláštní. I ta nejobyčejnější. Ne, že by to byl případ domácí těžké festivalové váhy Rock For People. I když to může jednomu připadat chvílemi těžkopádný, kam už jinam by se měl těšit, že áno. No nicméně, když lidská buzola a vrchní navigátor a zarytě věčný student návodů Messier Tomesh po cestě do Hradce zjistí vedle rychlosti větru, teploty vzduchu při dotyku se rtutí a lidskou pokožkou, také tu skvělou novinu, že Prago Union reálně předskakují Stevenovi Seagalovi, je o pozdvižení posádky postaráno měrou více jak vrchovatou.
Jsme nedočkaví a dychtiví. Náš koncik uteče jak voda. Lidi skvělý. Je jich jak na Václaváku a řvou jako bysme přivezli hokejovou trofej.
Jaké je ale naše rozčarování, když zjistíme, že hvězda si nepřeje býti obtěžována rumunen? Všechny nás svrběl jazyk. Možnost zeptat se, jak to tenkrát bylo na tom mejdanu s Van Dammem? A jestli by ho dal i když by sjel do bleskovýho roštěpu a mířil pěstí zákeřně přímo do Betléma… Taková šance prostě není úplně každej den. Asi si to ale Steve velmi dobře uvědomoval a právě proto, že na podobně mongoloidní kidy picnutých individuí neměl náladu, zůstali jsme za plotem a čekali a čekali.
A víte co? Je úplně bez debat, že Pragofka měla pod Red Bull Tour Busem víc lidí. Talkže Muž s cejchem srmti může jít klidně skočit z mostu, neb ho vybattlila hippie parta z Prahy. Hands down!
Díky za pozvání, mocnýmu kotli za neustálý povzbuzování, i když se chvílema nedařilo. Díky Evičce za super servis, Jediovi za sílu, co nás provázela a @Pernikphoto za skvělý fotky. U Í.

Rafun Powernight – Prago v pátek v Blansku na nové sérii mejdanů

rafun

Už tento pátek 20.6. začíná nová série mejdanů Rafun Powernight, kde můžete vidět i klasiku domácího rapu Prago Union v klasické MC / DJ sestavě. A protože je to klasika jak český uho, točí se to kolo dvou domácích klasik, tedy muziky a pivka Rafun, „vylepšeného“ o vodku. Muzika tě prý má brát „jinam“, doraž tedy v pátek do klubu Dem zadem a uvidíš, kde se najdeš druhý den.
Více infa najdeš na FB události ZDE:

A nebo se můžeš nechat pozvat přímo od Kata:

« Newer Posts

Older Posts »